Elektronky

V těsné blízkosti rozžhaveného vodiče vzniká tzv. elektronový mrak. Volné elektrony působením vysoké teploty opouštějí materiál vodiče a přecházejí do okolí.

Běžně se rozžhavený drát umisťuje do skleněné baňky, ze které se odčerpá vzduch. To je z důvodu delší životnosti. Pokud Vám tento popis připomíná žárovku, máte pravdu. Objev principu elektronky pochází z doby pokusů o prodloužení životnosti prvních žárovek.

Dioda

Pokud do blízkosti rozžhaveného vodiče (katoda) umístíme další vodič (anoda), můžeme pozorovat průchod proudu, pouze však jedním směrem, a to od anody ke katodě.

Toto uspořádání nazýváme přímé žhavení. Používalo se hlavně u elektronek, určených pro bateriové napájení. Emisní schopnost povrchu vlákna je však velmi malá.

Použitím katody ve tvaru trubičky, jejíž povrch je opatřen vhodnými kysličníky (oxidy) se emisní schopnost výrazně zvýší, a to i při nižší teplotě. Funkce vlákna zůstává pouze pro žhavení. Toto uspořádání nazýváme nepřímé žhavení.

Trioda

Vložením další elektrody, takzvané řídící mřížky (nejčastěji ve tvaru spirály z tenkého drátku), mezi anodu a katodu vznikne trioda.

Pokud je napětí na řídící mřížce záporné vzhledem ke katodě, bude mřížka odpuzovat elektrony emitované katodou a bránit jejich průchodu k anodě. Malé změny napětí mřížky mají za následek velké změny proudu anody. Elekronka zesiluje!

Tetroda

Přílišná blízkost řídící mřížky (vstupní elekroda) a anody (výstupní elektroda) triody omezuje její dosažitelné zesílení. Projevují se i další, často nežádoucí vlastnosti.

Tyto problémy odstranila stínící mřížka, vložená mezi řídící mřížku a anodu. Napětí na stínící mřížce se používá kladné, ale menší než na anodě.

Pentoda

Stínící mřížka urychluje pohyb elektronů směrem k anodě. Často až na takovou velikost, že některé elektrony při svém dopadu vyrazí z anody jiný elektron. Dochází k tzv. sekundární emisi, která způsobuje nepříjemné zkreslení.

Pro zabránění zkreslení ze sekundární emise se používá hradící mřížka. Je umístěna mezi stínící mřížkou a anodou. Připojuje se na napětí blízké katodě. Často je uvnitř elektronky propojena s katodou.

Pentoda se pro svoje výhodné vlastnosti používala téměř ve všech obvodech.

Heptoda

Přidáním další řídící a stínící mřížky vznikne heptoda.

Pro svoje výborné oddělení dvou vstupních obvodů se používala jako směšovač.

Vícesystémové elektronky

Často se do jedné baňky sdružovalo více systémů, podle toho, do jakých obvodů byly určeny. Např:

dioda - dioda frekvenční diskriminátor
trioda - trioda předzesilovač - obraceč fáze
trioda - heptoda oscilátor - směšovač
trioda - pentoda budič - koncový stupeň
pentoda - dioda mf zesilovač - detektor

Obrazovky

Vakuové obrazovky patří mezi elektronky. Proud elektronů z katody je soustřeďován do úzkého paprsku, který dopadá na stínítko. Luminofor na stínítku pak vytvoří viditelné světlo.

Televizní obrazovka:
Elektronový paprsek se magneticky (pomocí cívek na hrdle obrazovky) pravidelně vychyluje tak, aby vykreslil postupně všechny zobrazované body. Při pohybu zpět se paprsek zatemňuje, aby nepůsobil rušivě.

Osciloskopická obrazovka:
Elektronový paprsek se elektrostaticky (destičky uvnitř obrazovky) vychyluje ve svislém a vodorovném směru tak, aby vyvořil světelnou stopu na stínítku.