Červí díry

Naše vnímání prostoru je založeno na dojmu přímočarého šíření světla. Za jistých podmínek se však světlo může ohýbat. Jeden z takových případů znáte z fyziky: Setká-li se světlo s překážkou, jejíž velikost je srovnatelná s vlnovou délkou světla, dochází k ohybu světla.

Protože tento jev pozorujeme spolu s okolím, které není ovlivněno ohybem světla, připadá nám to jen jako zajímavý fyzikální pokus.

Co se ale stane při ohybu světla ve vesmírném měřítku? Příčinou je temná hmota, která tvoří víc než tři čtvrtiny veškeré hmoty ve vesmíru. Galaxie drží pohromadě právě gravitací temné hmoty.

Jedním známým projevem temné hmoty jsou černé díry. Jejich gravitace je tak vysoká že ji obvykle nemůže překonat ani světlo.

Temná hmota není vždy tak koncentrovaná jako v případě černé díry. Její gravitace pak působí na šíření světla takovým způsobem, že se světlo ohýbá. Rozsah tohoto vlivu nám znemožňuje tento jev ve skutečnosti pozorovat, a domníváme se že jde o deformaci časoprostoru.

V některých případech dochází k zakřivení takto vnímaného prostoru do tvaru závitu nebo kličky (podobný jev známe jako gravitační prak). Z toho plyne, že existuje i kratší cesta, reálným prostorem, ale jiným směrem než můžeme pozorovat. Takovým zkratkám říkáme červí díry.

Jejich přítomnost zpravidla není pozorovatelná. Mohou vznikat a zanikat samovolně bez potřeby velké energie, jak předpokládají tvůrci jistého nejmenovaného sci-fi "seriálu". Je to způsobeno přirozeným pohybem temné hmoty.